SDH od roku 1887 - 1945Fotogalerie ZDE

V našem regionu vznikají sbory německé („FEUERWEHR-LANDES-CENTRAL-VERBAND-FÜR-MÄHREN“).V roce 1870 vzniká SDH v Šumperku, ve Velkých Losinách v roce 1879, v Rapotíně roku 1885, v Loučné a Sobotíně dochází ke vzniku roku 1887, ve Vernířovicích je zaznamenán vznik v roce 1889, Klepáčov a Hraběšice zakládají sbor v roce 1890, Petrovice v roce 1900 a v Rudolticích je zaznamenán vznik v roce 1911.

V roce 1885 se schází skupina sobotínských občanů, kteří navrhli, že požádají obecní radu o schválení stanov „Sboru dobrovolných hasičů“ (SDH), který se tak stane prvním obecně prospěšným spolkem v Sobotíně. Byla sepsána žádost, kterou v plném znění schválila obecní rada dne 25. června 1885. Potvrdila ji i Zemská kancelář v Brně dne 7. března 1886. Začaly přípravné práce. Hledají se zkušenosti u spolků, kde tyto sbory existují. Všichni jsou si vědomi, že je čeká mnoho práce. Od finančního zajištění, přes technické vybavení a vycvičenost mužstva. Byly nacvičeny signály a v různých časových intervalech vyzkoušeny. Družstvo prodělalo základní výcvik v Šumperku. Obcí byla u rychty vybudována přízemní zbrojnice a předána k provozu v červnu 1887, kdy byla zahájena pravidelná činnost. Při svém založení měl spolek 35 aktivních členů. V dalších letech se počet ustálil na 60 členů. Prvním velitelem je zvolen barvíř Josef Wagner. Z hasících prostředků vlastnili hasičskou čtyřkolovou ruční stříkačku, kterou v roce 1887 zakoupili od firmy Czermak za 678 zlatých a 17 krejcarů a 6 ručních stříkaček (za každou zaplatili 32 zlatých).

V roce 1886 se stává velitelem hasičů hrnčíř František Mauler, který má největší zásluhu na zahájení činnosti SDH v roce 1887 a velitelskou funkci vykonával až do roku 1933. Po něm vykonává tuto funkci až do roku 1945 Rudolf Hinkel.

V roce 1926 byla již příliš malá zbrojnice zbořena a na témž místě vybudována stavitelem Othem z Maršíkova větší a prostornější. Byla přistavěna věž k sušení hadic. Celkový rozpočet dosáhl 25 000 Kč. Zbrojnice se stala záležitostí celé obce. Obětaví občané a majitelé koňských potahů nejen zdarma dováželi na stavbu stavební materiál, ale i veřejnými sbírkami a bezplatně provedenou prací se stavební náklady snížily na částku 14 916,60 Kč. Slavnostní předání se uskutečnilo dne 11. července 1926 a ukončeno bylo námětovým cvičením a hasičskou slavností. Do věže zbrojnice byly vloženy listiny o historii SDH Sobotín. U firmy Hiller byla v Brně objednána motorová stříkačka, která stála 30 936,60 korun. Zakoupeno bylo 199 metrů hadic za 3 523,80 korun s obaly a dopravným činily celkové náklady 35 999,65 Kč.

Dne 3. února 1927 ve 4 hodiny vyhořel mlýn čp.171, který patřil k rychtě. V noci z 5. na  6. května 1927 postihla Sobotín mnohahodinová průtrž mračen, která měla za následek povodňovou katastrofu. Přibližme si práci hasičů, jak je zaznamenána tehdejšími kronikáři:„Celou noc byli hasiči v plné pohotovosti. Zachraňovali, pomáhali nemocným, zpevňovali břehy řek, zabezpečovali silniční dopravu, která musela být na několik hodin přerušena. Štěstí stálo na jejich straně. Nevznikl žádný požár. Domy zůstaly nepoškozeny. Již druhý den přistoupili k čistění studní a sklepů, čistili cesty a odstraňovali vyvrácené stromy. Tyto práce byly ukončeny až koncem května.“ O dva měsíce později, 14. – 16. července 1927, zase vydatně pršelo. Řeka Merta a Klepáčovský potok opět opustily svá koryta a způsobily další škody. Ani tyto události neměly vliv na uskuteční oslav dne 17.července 1927, kdy SDH oslavil v okolí zbrojnice a kostela 40 let od svého založení.

V horní části Sobotína byla v roce 1934 vybudována, rovněž stavitelem Othem, nová zbrojnice. Stavba byla prováděna téměř svépomocí a náklady činily jenom 896,30 Kč.

Dne 19. září 1932 přešli ke SDH Sobotín závodní hasiči z bývalých železáren. Pojízdnou stříkačku, včetně vybavení a výstroje, věnovala továrna. Vedle čp. 20 – 21 se začala budovat zbrojnice na pozemku, který věnovala Diakonie. Byla dokončena v roce 1933.

Mezi další významné události, které postihly Sobotín patří:
  • Dne 13. února 1931 v Sobotíně vyhořel dům u rychty čp. 24, který patřil panu Jungovi.
  • 23. února 1933 vyhořel dům čp. 189 pana Engelberta Kunrada.
  • 29. března 1933 požár zničil známý „Dům v lomu“. Majitelem byla postavena nová budova, kterou známe pod názvem „Sokolská bouda“.
  • Na „Květnou neděli“ dne 9. dubna 1933 zničil požár na „Trousnici“ (směrem k Petrovu nad Desnou) 45 měřic lesa. Škoda činila 30 000 korun. Příčinou bylo vypalování trávy na pokraji lesa.

Ve třech zbrojnicích tak bylo k dispozici 790 m tlakových hadic. Osm ručních stříkaček bylo uloženo u pověřených členů SDH. Během roku bylo uskutečněno 5 - 6 školení. Každý druhý rok byla provedena nejen kontrola jednotlivých hasících zařízení, ale i stav výzbroje a připravenosti mužstva. Aktivita sobotínských hasičů byla známá nejen v obci, ale i u okresního vedení. Proto se 5. července 1931 uskutečnil v obci 45. okresní den hasičstva. Proběhlo zde, za přítomnosti několika stovek občanů, velké cvičení a výstava nejnovější požární techniky.

V letech 1887 - 1945 bylo v obci 170 menších i větších požárů a hasiči vždy dokázali, že jsou řádně vycvičeni. Smutný byl 8. květen 1945, kdy byla v obci zapálena řada domů a hasičům bylo zabráněno v hašení. Ale i přes tyto tragické události mají hasiči hodně práce. Nejde jen o požáry. Šlo také o ochranu obecního majetku před ustupujícím a postupujícím vojskem a před různými „dobrodruhy“, kteří se v obci objevují. Činnost a práce německého SDH byla ukončena 31. srpna 1945, kdy vznikl český Sbor dobrovolných hasičů.

SDH od roku 1945 po současnost

Na svém 10. zasedání dne 17. srpna 1945 rozhodla MSK založit Sbor dobrovolných hasičů. K ustanovení došlo dne 31. srpna 1945, kdy z prvních českých osídlenců byl utvořen přípravný výbor v následujícím složení: Laštuvička Miroslav - starosta, Břinek Antonín - místostarosta, Hanzlík František - náměstek, Lorenc Josef - jednatel, Linhart Boleslav - pokladník, Braška Milan - vzdělávatel. Dalšíčlenové, v počtu 18, byli vybráni ze seznamu nových osídlenců. Většinou bez jejich vědomí, protože pro dobrovolný vstup nebylo dosti pochopení. Situace se zlepšila začátkem roku 1946, kdy se do Sobotína přistěhovali občané z Brumova - Bylnice a Trnavy (u Zlína), kde Sbory dobrovolných hasičů (SDH) měly dlouholetou tradici.

Zpracovaný seznam členů SDH, včetně stanov, zaslal přípravný výbor Okresní hasičské jednotě, která je odeslala ke schválení na Zemský národní výbor v Brně. Dne 19. ledna 1946 byly sboru zaslány schválené Stanovy a povolen vznik SDH v Sobotíně. První řádná valná hromada se konala dne 22. ledna 1946. Po schválení rozpočtu se přistoupilo k prvním volbám, které byly tříleté. Přihlásilo se 33 nových členů. Prvním úkolem bylo prověření technického stavu požární techniky ve všech požárních zbrojnicích. Prověrka byla provedena v hlavní zbrojnici u rychty. Druhá zbrojnice se nacházela ve Štětínově u čp. 20 (budova stále existuje) a třetí je na horním konci Sobotína pod tzv. “Bílým domem“ (ta je na počátku šedesátých let rozebrána a cihly jsou použity pro soukromé účely). Prvořadým úkolem bylo zprovoznění motorové stříkačky, která byla nezpůsobilá provozu. Bylo dohodnuto, že členové SDH se zúčastní všech akcí, které v obci proběhnou. Nejbližší bylo konání Vzkříšení a Božího Těla. Plnou podporu vyslovili konání prvních poválečných „Valašských dožínek“, které organizovala Místní správní komise.

První požár vznikl dne 11. února 1946 na čp. 38. Zavinily jej původní obyvatelky, které polily dům a stodolu benzínem a pak ji zapálily. Při požáru zahynuly obě starší ženy. Mladší se s dítětem podařilo zachránit. Likvidace požáru byla ztížena silnými výbuchy.

V září 1946 byly u požární zbrojnice zasazeny dvě „lípy svobody“.

Bylo rozhodnuto, aby dne 21. září 1946 byla svolána mimořádná valná hromada a zvolen nový výbor. Na dalším zasedání bylo rozhodnuto zajistit motorovou stříkačku pro zbrojnici na Štětínově a provedení rozdělení klíčů od jednotlivých zbrojnic. O měsíc později je vytvořena samaritní (zdravotní) služba ve složení Procházka Alois, Galík Karel, Smolík Jindřich a Jakubová Marie. Ve SDH se nadále sdružuje 65 členů. Ti začínají organizovat kulturní akce, jako např. tradiční hasičské plesy, maškarní bály, velikonoční zábavy, kácení máje, hodové zábavy, zahradní slavnosti, vinobraní, Martinské a Mikulášské zábavy, oslavy MDŽ, táboráky, atd.

V roce 1947 se hasiči podíleli na bourání válkou zničených domů a za získané peníze koupit další technické vybavení. Při budování obecního osvětlení se členové zavázali, že každý vykope jednu sloupovou jámu. Při této akci odpracovali 2 136 hodin. Během roku 1947 vznikly v obci 3 drobné požáry.

Na valné hromadě dne 1. února 1948 byl zvolen nový výbor. Starostou se stal Laštuvička Miroslav, velitelem Ludvík Tejkal. Schváleno bylo zakoupení látky na uniformy. Zhotovení je zaplaceno z výtěžku plesu. Pouze ušití kalhot si zaplatil každý sám.

Na řádné schůzi dne 28. května 1948 je zvolen starostou sboru Tejkal Ludvík a velitelem Zadina Josef. Předseda MNV Sobotín byl požádán, aby bylo urgováno u ONV a KNV zakoupení nového hasicího agregátu. Dne 29. prosince 1949 je schváleno zakoupení nového auta. Starostou je zvolen Fojtík František a velitelem Hanzlík František. Je dohodnuto, že budou konány požární hlídky. Za tímto účelem byli požádáni pořadatelé akcí, aby pro tyto účely byla vyhrazena místa. Dne 24. února 1951 se konal požární poplach. Projednána byla činnost trubačů. Bylo zjištěno, že při vyhlášení poplachu nebývají mnohdy trubači doma a v některých místech není tento poplach zaznamenán. Proto je rozhodnuto, aby na rychtě byla zhotovena poplachová siréna. Instalováním byl pověřen pan Josef Nevařil. Bylo dohodnuto, že členové SDH pomohou JZD při žních a na pouť v Maršíkově se pojede autem a v uniformách.

Velký požár je zaznamenán ve 4 hodiny ráno dne 8. března 1952 na čp. 39 u pana Ferdinanda Nosála. Další požár vznikl dne 10. července 1952 na čp. 10 u pana Josefa Nevařila. Zásah sobotínských hasičů lze hodnotit jako včasný a rychlý. Od tohoto roku se konají pravidelné prohlídky komínů a půd rodinných domů. Rovněž v lisovně závodu Velamos Sobotín dne 15. srpna 1952 hořelo.

Na výroční schůzi, která se konala dne 25. března 1953 je za předsedu zvolen Dražný František a místopředsedy Blanař Emil a Hetmánek František. Další výroční schůze se uskutečnila dne 1. prosince 1953. Předsedou byl zvolen pan Fojtík František a celá organizace se přihlásila do soutěže „Vzorný požárník“. Zajímavostí je, že všechny výroční schůze byly zahajovány Československou státní hymnou. Tak tomu bylo i 20. prosince 1953, kdy je předsedou zvolen Měrka Richard,st. a velitelem Blanař Emil. Organizace nese nový název – Československý svaz požární ochrany. Vydány jsou nové legitimace.

V pozdějších letech se rodina Měrkova angažovala v oblasti Svazu požární ochrany a Hasičského záchranného sboru okresu Šumperk. Richard Měrka (1906 – 1980) se po roce 1945 zapojil do činnosti šumperského Sboru dobrovolných hasičů. V letech 1954 – 1960 je předsedou ZO SPO v Sobotíně. V tomto období došlo k přestavbě zbrojnice. V roce 1960 byl zvolen za předsedu MNV a v letech 1961 – 1963 je předsedou JZD Sobotín. Od 1. ledna 1964 pracuje opět na Požárním útvaru Šumperk. Do starobního důchodu odešel v roce 1966 v hodnosti nadporučíka.
Rovněž Jaroslav Měrka pracoval od roku 1969 u Okresního veřejného požárního útvaru v Šumperku (OVÚ). Před odchodem do důchodu vykonával v hodnosti majora funkci operačního důstojníka.
K Hasičskému záchrannému sboru nastoupil dne 24. prosince 1997 i jeho syn Ing. Jaroslav Měrka.
Požární ochraně se upsal i Rudolf Měrka. U požárního sboru pracuje od 15. dubna 1957 a na Okresní požární inspekci nastupuje k 1. lednu 1968. Od 1. ledna 1986 byl velitelem Okresního veřejného požárního útvaru v Šumperku. Do invalidního důchodu odešel dne 1. dubna 1994 v hodnosti nadporučíka.
Rovněž jeho zeť, Vlastimil Patera zde pracuje od 1. listopadu 1978 a jeho syn Michal Patera od 1. února 2001.
Rovněž Zdeněk Měrka se stal dne 1. října 1970 zaměstnancem Ústředního výboru Svazu požární ochrany ČSSR v Praze. Do 24. března 1975 pracuje jako technický pracovník OV SPO, později jako velitel a v letech 1979 - 1992 je předsedou OV SPO Šumperk. V letech 1975 - 1987 je jednatelem a od roku 1988 - 1996 předsedou a do současnosti místostarostou Sboru dobrovolných hasičů v Sobotíně.

V roce 1954 je započata přestavba hasičské zbrojnice. Při bourání věže byly objeveny doklady, které tam byly vloženy 11. července 1926. V roce 1955 je postaveno 1. patro. V roce 1956 je budova zastřešena a dokončovací práce jsou prováděny v roce 1957. Hasiči odpracovali na výstavbě 1564 brigádnických hodin. Celkové náklady činily 260 000 Kč (rozpočet předpokládal 450 000 Kč).Výstavba hasičské zbrojnice byla záležitostí celé obce. Slavnostní otevření zbrojnice bylo provedeno dne 30. prosince 1957.

Velký požár vzplál roku 1958 v Rudolticích, kde shořela kůlna se senem. V roce 1969 je předsedou sboru zvolen František Mikuška.Je zaznamenán jeden požár v Sobotíně a dne 29. listopadu 1969 ve Vernířovicích.

Oslava 25. výročí vzniku českého SDH byla uskutečněna dne 15. srpna 1970. V tomto období se začínají družstva prosazovat v soutěžích požárních družstev. Dokladem toho jsou poháry a čestná uznání, která jsou vystavena v klubovně. V družstvu mužů se postupně vystřídali Czölle Petr, David Benjamin, Dražný Petr, Hrabala Oldřich,Juřík František, Juřík Josef, Karwacký Milan, Klenotič Jan, Kunrad Ferdinand, Linhart Jiří, Machač František, Strnad Drahoslav a řada dalších.

Začíná spolupráce se školou a pionýrskou organizací. V červnu 1972 je den otevřených dveří. Zbrojnici navštívilo 35 dětí z místních škol a několik místních občanů. Družstvo žáků startuje ve složení Marek Zdeněk, Sokol František, Ďulík Zdeněk, Vala Karel, Jakuba Alois, Kunrad Miroslav, Soural Karel, Mikuška Karel, Klenotič Jan. Vedoucím je Strnad Drahoslav.

Na Skřítku hořel les dne 18. března 1972 a o den později hořelo v sobotínském lomu.

Na výroční schůzi dne 26. ledna 1974 je do funkce předsedy zvolen František Machač. Začíná soutěžit družstvo žen, které patří mezi nejlepší v celém kraji. Soutěžilo ve složení Czastková Alena, Davidová Jana, Dorňáková Ludmila, Dorňáková Zdena, Jobová Vlasta, Churavá Jana, Karwacká Eva, Kunradová Radka, Kunradová Marie, Kunradová Zdena, Nevařilová Vlasta, Pifková Ludmila, Tesařová Ludmila, Zadinová Dáša, Zadinová Libuše a řada dalších. Několikráte reprezentovaly okres Šumperk při soutěžích v družebním okrese Prievidza.


Požár u rychty Sobotín v roce 1975 zničil stodolu.

Výroční členská schůze zvolila za předsedo ZO SPO Jana Klenotiče. Dochází k další modernizaci požární techniky. V roce 1979 jsou zaznamenány dva požáry v obci. Při jednom se porouchalo auto a Okresní inspekce požární techniky zakoupila Sobotínu nové auto AVII 30.

V roce 1980 jsou mládeži zakoupeny nové uniformy. Koncem osmdesátých let je do funkce předsedy zvolen Zdeněk Měrka. Družstva se zúčastňují řady soutěží a dosahují velmi dobrých umístění.



Na další historii se tvrdě pracuje......